Jednou každý z nás se dostane do seniorského věku, kdy už nebudeme schopni nebo nebudeme chtít pracovat. Toto obdobní může být velmi hezké, anebo také velmi složité, podle toho, jak se k němu, kdo postaví, již za mladého pracovního života. Důležité totiž je si uvědomit, jak moc se život v důchodu může změnit a co vlastně bychom od něj chtěli. Jeden z nejromantičtějších nápadů je vydělávat tak moc, že budete schopni odejít do předčasného důchodu a v ještě poměrně dobrém zdraví cestovat a užívat si života. Toto je sice krásné a přání, a pokud pro něj hodně obětujete, může se Vám i vyplnit.

Smutné je, že nikdy nevíte, co všechno Vám život přinese. Nemůžete si tedy být jisti, že opravdu v důchodu budete moct cestovat, jak se Vám zlíbí a nebudete se muset na nic ohlížet. Druhým extrémem je to, že si naopak budete chtít užívat každou chvilku života a důchod budete odsouvat až na poslední kolej. V takovém případě se Vám může stát, že najednou odejdete z práce, která Vám dobře vydělávala a začnete pobírat pouze státní důchod. Pokud nebudete mít aspoň nějaké úspory, Vaše životní úroveň velmi významně klesne.

Je pravděpodobné, že si přesto se uživíte, ale spokojení nebudete určitě. Možná si budete vyčítat, že jste na důchod nepomysleli dříve a nezačali si spořit již v nižším věku. Pracující lidi věta: Důchodci dostanou přidáno! vždy vytočí, protože ani rodina, která dělá, co může, se nemá v tomto státě jako v bavlnce. Toto jen ale dokládá to, že důchod není období, kdy se konečně vyspíte, navaříte si, co budete chtít a odpoledne si zajdete s kamarádkami do kavárny nebo s kamarády na pivo. Kromě finanční stránky je potřeba vyřešit taky, jestli budete schopni se jednoduše dostat k lékařské péči nebo jestli má Váš dům výtah a Vy se nebudete muset s nákupem a špatnými klouby tahat až do čtvrtého poschodí.

Peněz je někdy málo. To je prostě fakt. A zdánlivě bychom se tedy měli s touto skutečností smířit. Měli bychom akceptovat, že někdy sice dost peněz máme, ale někdy také ne. Jenže všichni dobře víme, že něco takového akceptovat nelze. Že není-li peněz dost, komplikuje to naši situaci natolik, že prostě musíme shánět další, abychom tento nedostatek odstranili. Protože bez dostatku peněz nelze normálně existovat. Někdy nám tedy peníze dojdou nebo aspoň začnou povážlivě docházet. A kde vzít další? Nejlepší by bylo pochopitelně to, kdybychom si dokázali přivydělat ještě tolik, aby bylo po podobném problému.

Ale to zpravidla nejde. Docela dobré by bylo vyrovnat nedostatek příjmů třeba penězi z našich úspor. Ale ty docela často nemáme. A co potom s tím? Potom si můžeme často jedině vzít půjčku. Což není zase až tak ideální řešení, ale také je to způsob, jak k penězům přijít. A když dokážeme později takovou půjčku splatit, budiž nám přáno. Ale ono nám někdy přáno není. Protože lpí finanční ústavy, které půjčky nabízejí, na tom, aby byli jejich klienti bonitní. Aby bylo dost jisté, že půjčky v pořádku splatí. A když to žadatelé o půjčku nedoloží, odejdou s prázdnou.

A tak se někdo snaží marně. Musí doložit dost velké příjmy, které ale nemá, musí mít čisté registry dlužníků, ale v těch se vyskytují nejrůznější nepříjemné záznamy. A pak už si člověk může často půjčit jedině od nebankovní společnosti. Protože té to v určitém případě nevadí. Je tu přece i nebankovní hypotéka. A u té nebankovní společnosti zase až tak moc nezáleží na tom, jak je na tom ekonomicky člověk, který o ni žádá. Jistě, má být schopen splácet, ale rozhodující je, zda za takovou půjčku může ručit nemovitostí. A pokud může? Pak ji i dostane. A problém s nedostatkem peněz tím může být i na hodně dlouhou dobu uspokojivě vyřešen.

V České republice existují rodiny, které spolu dobře vychází tak, že si navzájem vypomáhají staří a mladí. Například rodiče dospělého syna bydlí ve svém bytě a jejich syn také bydlí ve svém nebo třeba v pronajatém bytě a syn si již založil vlastní rodinu a obě rodiny se navštěvují a vypomáhají s údržbou bytů, s malováním, s přípravou pokrmů atd. Stává se, že se obě rodiny dohodnou na tom, že si pořídí vlastní dvougenerační objekt. Bydlení v dvougeneračním domě poskytuje řadu předností – především je tu jen jeden zdroj vytápění, čímž se ušetří dost peněz z rodinných rozpočtů.

Zároveň můžete dům nechat zateplit a vybudovat úspornější topný systém, například tepelné čerpadlo kombinované s fotovoltaikou, centrální krb s průduchy a topením v podlaze, krbová kamna na dřevo s výměníkem atp. Tímto způsobem lze snížit náklady na topení na minimum, kdežto v městských bytech vytápěných centrálně z plynové kotelny za topení moc neušetříte. Dvougenerační domy jsou výhodné i pro vzájemnou výpomoc – staří lidé pohlídají děti, v domě je většinou vždy někdo přítomen, což odrazuje zloděje, je vás víc na údržbu zahrady i domu a máte pak pro sebe více času. A navštěvování rodin probíhá snadno – stačí vyjít po schodech do prvního patra.

Financování koupě dvougeneračního domu lze provést americkou hypotékou, budete ručit svými byty a až se do domu nastěhujete, budete hypotéku splácet buď prodejem bytů nebo jejich pronájmem. Hypotéka vám v tomto případě poskytne finanční polštář, kterým zafinancujete koupi nemovitosti velmi rychle a pohodlně, načež budete mít dostatek času jí splácet. Některé nebankovní americké hypotéky lze splatit bez sankcí předčasně, a i když ne, každopádně tímto způsobem získáte vysněné bydlení bez komplikací a čekání a složitého řešení odprodeje bytů a provizorního nastěhování do nějaké pronajaté nemovitosti.

Na světě není tolik peněz, aby mohl být každý z nás automaticky bohatý. A ty, co na světě jsou, jsou mezi námi lidmi navíc nerovnoměrně přerozdělené, takže zatímco jich má někdo dost nebo i přímo moc, jiný je více či méně postrádá. A jak všichni víme, necítí se lidé, kteří mají peněz málo, nijak komfortně. Nemohou se tak cítit. Protože tito mají v životě stejně jako kdokoliv své potřeby, a když nemají peněz dost, nemohou tyto plně uspokojovat. Někdy tedy dojde k tomu, že někdo nemá peníze, které by potřeboval. A kdo je nemá, ten si je musí sehnat, pokud nechce strádat.

A je samozřejmé, že strádat nechce nikdo. Koho by bavilo mít pořád něčeho málo nebo něco potřebné vůbec nemít? A tak si ti, kdo mají dost peněz, tuto skutečnost užívají. A ti, kdo dost peněz nemají, se je snaží sehnat, jak to jenom jde. Co nejvíc pracují nebo mění své dosavadní zaměstnání za lépe placené, a když to nevyjde s penězi vlastními, berou si půjčky. Samozřejmě tehdy, když je od někoho dostanou. A pokud chce spousta lidí ve finanční tísni uspět se žádostí o půjčku, musí se obrátit na nebankovní společnost. Zatímco by je v bance pravděpodobně odmítli, americká hypotéka nebankovní zpravidla nezklame.

I u té se sice musí ručit za splácení, ale to tu vypadá jinak než u bankovních půjček a lidem to často lépe vyhovuje. Zejména těm s finančními problémy. Když nemá někdo zase až tak vysoké výdělky a k tomu má záznamy v registrech dlužníků, těžko uspěje někde v bance, kde by musel dostatečně velké příjmy a čisté registry doložit. Zatímco u nebankovní hypotéky uspět může, protože za tu se ručí nemovitostí. A tu mají i docela chudí lidé. A tak stačí dát nebankovní společnosti nemovitost do zástavy a zvládat dohodnuté splátky a člověk může mít i v těch nejhorších dobách peněz dost. A může tedy i normálně žít a mít vše, co k tomu patří.