Na světě není tolik peněz, aby mohl být každý z nás automaticky bohatý. A ty, co na světě jsou, jsou mezi námi lidmi navíc nerovnoměrně přerozdělené, takže zatímco jich má někdo dost nebo i přímo moc, jiný je více či méně postrádá. A jak všichni víme, necítí se lidé, kteří mají peněz málo, nijak komfortně. Nemohou se tak cítit. Protože tito mají v životě stejně jako kdokoliv své potřeby, a když nemají peněz dost, nemohou tyto plně uspokojovat. Někdy tedy dojde k tomu, že někdo nemá peníze, které by potřeboval. A kdo je nemá, ten si je musí sehnat, pokud nechce strádat.
A je samozřejmé, že strádat nechce nikdo. Koho by bavilo mít pořád něčeho málo nebo něco potřebné vůbec nemít? A tak si ti, kdo mají dost peněz, tuto skutečnost užívají. A ti, kdo dost peněz nemají, se je snaží sehnat, jak to jenom jde. Co nejvíc pracují nebo mění své dosavadní zaměstnání za lépe placené, a když to nevyjde s penězi vlastními, berou si půjčky. Samozřejmě tehdy, když je od někoho dostanou. A pokud chce spousta lidí ve finanční tísni uspět se žádostí o půjčku, musí se obrátit na nebankovní společnost. Zatímco by je v bance pravděpodobně odmítli, americká hypotéka nebankovní zpravidla nezklame.
I u té se sice musí ručit za splácení, ale to tu vypadá jinak než u bankovních půjček a lidem to často lépe vyhovuje. Zejména těm s finančními problémy. Když nemá někdo zase až tak vysoké výdělky a k tomu má záznamy v registrech dlužníků, těžko uspěje někde v bance, kde by musel dostatečně velké příjmy a čisté registry doložit. Zatímco u nebankovní hypotéky uspět může, protože za tu se ručí nemovitostí. A tu mají i docela chudí lidé. A tak stačí dát nebankovní společnosti nemovitost do zástavy a zvládat dohodnuté splátky a člověk může mít i v těch nejhorších dobách peněz dost. A může tedy i normálně žít a mít vše, co k tomu patří.
