Dekubity neboli proleženiny jsou velmi nepříjemnou věcí. Mohou ale nastat dřív, než se vůbec nadějete. U některých lidí mohou totiž dekubity začít vznikat již pár hodin po tom, co jsou nastaveni do určité polohy. Dekubity se jinak nazývají také proleženiny. Tento název není náhodou. Dekubity totiž vznikají právě většinou u těch, kteří jsou trvale, nebo částečně upoutáni na lůžko a nemohou se pohybovat. Tlak, která je vyvíjen na drobné cévy pod kůži zamezuje přívodu krve a kyslíku a dochází k odumírání buněk, čímž dojde k rozvoji dekubitu. Dekubity se dělí do čtyř stupňů, podle toho, jak moc závažné jsou.
Zatímco v první fázi dekubitu dochází v podstatě pouze k zarudnutí pokožky, ve čtvrté a poslední fázi už dochází k odumírání pokožky, tvoří se nekróza a hrozí závažné komplikace, jako je třeba celková sepse nebo riziko amputace částí těla, na kterých se dekubity vytvořily. Co je rizikovým faktorem dekubitů? Určitě je to zvýšená intenzita tlaku na pokožku dotyčného. Musí být zvolena vhodná poloha, aby se tlak co nejvíc snížil. Rizikovým faktorem je také vyšší věk, jelikož kůže už tak dobře nechrání další části tkání, které jsou pod pokožkou a také například obezita. U obézního člověka dochází k vyššímu tlaku na kůži, a tím se i zvyšuje riziko proleženin.
U obézního člověka může dojít ke vzniku dekubitů již za několik desítek minut. Jaká je tedy prevence proti dekubitům? Nutno podotknout, že prevence je ze všeho nejdůležitější. A proti dekubitům je prevence velmi účinná. Je to zejména pravidelné polohování. Měnit polohu byste měli u nepohyblivého člověka každé 2 – 3 hodiny, u výrazně obézního člověka i každou hodinu. Nutné je také používání různých antidekubitních pomůcek, například antidekubitní matrace. Ale dekubit se netvoří jen pokud pacient leží, proto je dobré použít i třeba antidekubitní podložku na sezení.
