Přemýšleli jste někdy nad tím, jak mocné jsou ženské emoce? Já ANO! Někdo by mohl říct, že jsme někdy moc citlivé nebo až přecitlivělé, ale já si myslím, že právě v tom je naše síla. Dokážeme se napojit na ostatní, cítit, co druzí potřebují, a být tu pro ně. Ať už jde o naše blízké, kolegy, nebo úplně cizí lidi, kterým stačí pár slov podpory. Naše emoce nejsou slabost, jsou zdroj energie. Když milujeme, tak naplno. Když nám na něčem záleží, dokážeme pro to udělat maximum. A i když nás někdy život zaskočí, zvládneme to. Protože v našich emocích je odhodlání i síla něco změnit.
Vždycky mě fascinovalo, jak dokážeme prožívat věci tak intenzivně. Radost, smutek, nadšení, obavy – všechno je to jako barevná paleta, která dává našim životům smysl. Často slýchám, že jsme „příliš emotivní“, ale víte co? Právě v tom je naše největší síla. Emoce jsou naším motorem, naší navigací, která nám ukazuje, kudy jít.
Je v pořádku být naštvaná, když něco nejde podle plánu, nebo plakat, když se cítíme zranitelné. Právě v těch chvílích jsme nejvíc samy sebou. Naše emoce nejsou slabost, jsou to naše zbraně. Pomáhají nám vnímat, co je pro nás důležité, co nás naplňuje, co nás chrání. A co je na tom všem nejkrásnější? Že právě naše emoce nás spojují. Díky nim jsme schopné chápat ostatní, podpořit kamarádku, která prožívá těžké chvíle, nebo se smát s rodinou, když se něco povede. Naše schopnost empatie, vcítění a porozumění vychází právě z toho, jak hluboce dokážeme cítit.
Myslím si, že bychom se za své emoce nikdy neměly stydět. Ani za ty negativní. Každá z nás má právo být někdy rozhozená, naštvaná nebo smutná. Důležité je si to přiznat a nechat ty pocity projít. Protože když je potlačíme, přijdeme o ten cenný kompas, který nám ukazuje, co vlastně chceme. A tak si myslím, že ženská síla není v tom, že zvládneme všechno bez mrknutí oka. Je v tom, že dokážeme všechno cítit naplno. A díky tomu jsme silnější, opravdovější a blíž k tomu, co nás v životě opravdu dělá šťastnými.